Udržitelnější závod? Pivoňův běh

V červencovém vydání strakonického měsíčníku Kompost o ochraně přírody vyšel článek o našem závodu a my za něj děkujeme. Jsme rádi, že i samotní běžci, zde konkrétně Jan Juráš – autor článku, vnímají a všímají si našich kroků a činností k šetrnějšímu pořádání běžeckého závodu.

Udržitelnější závod? Pivoňův běh

Již několik let je mou kratochvílí vytrvalostní běh. Součástí tohoto koníčku je samozřejmě čas od času i nějaký ten závod. Objel jsem jich už pěkných pár desítek a je profesionální deformací hodnotit je nejen na základě sportovního zážitku, ale také jejich environmentálního podtextu. Když to vezmu všeobecně, tak je to zatím takové nic moc. Spíš tedy nic než moc. Většinou to bývá tak, že ten, kdo se věnuje sportu, věnuje se sportu a na nic dalšího už nezbývá kapacita. A to se týká i pořadatelství závodů a jiných sportovních akcí. I když právě tady je doposud nespatřený potenciál pro nejrůznější ekologicky úsporná řešení a opatření. Nejen pro snížení environmentální stopy jako takové, ale také pro osvětu, možnost být pozitivním příkladem a také dokázat, že je to důležité a že je to i vcelku snadné. A co víc – nejrůznější zlepšováky pro „zelenější“ provedení události jsou aplikovatelné i mimo sportovní oblast.

Pivoňova běhu nedaleko Písku jsem se letos účastnil poprvé. Teoretické přípravě jsem nevěnoval příliš času a web závodu jsem viděl jen hodně z rychlíku. Všiml jsem si samozřejmě některých reálií uvádějících jistý charitativní podtext akce, ale v záplavě různých greenwashingových proklamací poslední doby jsem většinou obezřetný a raději se přesvědčuji na vlastní kůži. Pivoň mě však velmi mile překvapil a já měl zase na chvíli ten příjemný pocit, že je tohle téma pro někoho důležité, přemýšlel o tom a v rámci možností se snaží organizovat ekologicky šetrnější akci.

Prostředí přírodního parku Písecké hory, kde se Pivoňův běh odehrává, ke spojení s tématem udržitelnosti přímo vybízí. To samotné samozřejmě nemusí být zárukou vůbec ničeho, jak je možné se přesvědčit na mnoha dalších akcích v ještě cennějších přírodních oblastech. Tady se však podařilo akci propojit s duchem místa a uskutečnit ji s respektem k životnímu prostředí. Pokud byste nevěděli, tak Pivoň je bájné zvíře – zajíc s parožím. Jako symbol výborně koresponduje s další mystikou Píseckých hor a ve formě maskota závodu propojuje sportovní téma s tím přírodním.

Jsem rád, že v propozicích byla zmíněna ještě další, méně viditelná opatření nebo alespoň nápady. Bolavým místem každé podobné akce je samozřejmě individuální automobilová doprava. Tady to platí dvojnásob, neboť závod startuje na poměrně odlehlém místě, kde spoj hromadné dopravy (a zvlášť o víkendu) prakticky neexistuje. Je tedy alespoň uvedena možnost spolujízdy nebo kolo. V této souvislosti mě jako doporučení napadá pouze zřízení nějaké formy hromadného svozu z Písku, odkud asi bude cestovat většina účastníků.

Ale nyní už ke konkrétním opatřením vstříc ekologickým úsporám. S čím se běžci i ostatní návštěvníci Pivoňova běhu potkají asi nejčastěji, je systém vratných kelímků na nápoje. Na velkých festivalech už poměrně běžná věc, na sportovní dostaveníčka tahle záležitost probublává o poznání pomaleji. Na Pivoňovi si do vratného kelímku dáte nejen pivo nebo jiný nápoj po doběhu, ale tímto systémem fungují i občerstvovačky. Já osobně jsem se s tím setkal poprvé a nadšeně tleskám. Protože vzhledem k obvyklému počtu závodníků, počtu občerstvovacích stanic a také opatrnému množství rozlévaných nápojů, kdy je nezřídka nutné slít si alespoň dva kelímky dohromady, bývá objem jednorázového plastu na většině závodů enormní. Tady to navíc bylo s perfektně označenými odhazovými zónami, a tak měl člověk konečně pocit, že bavit se v lese nemusí vždy znamenat na jeho úkor. K tématu pitného režimu bych ještě doplnil přítomnost cisterny s pitnou vodou, což nebývá samozřejmostí, a člověku pak mnohdy zbývá na výběr voda z WC nebo kupovaná balená voda. Jednorázový plast nebyl na akci přítomen ani u jídelního stánku. V sekci občerstvení bych možná nejen já ocenil nabídku bezmasých, resp. rostlinných pokrmů, což by skvěle dokreslovalo snahu o minimalizaci environmentální stopy.

Pivoňův běh se snaží své environmentální poselství předávat i za hranice závodního dne. Je součástí kampaně Pomozte obnovit písecké lesy. Myšlenka výsadby stromů ve spojení se sportem je skvělá a vzhledem k místu konání tato konkrétní kampaň i pochopitelná. Přece jen bych ale uvažoval o trochu jiné aplikaci (třeba výsadbě ovocných stromořadí do krajiny). Při výsadbách na lesních pozemcích se jedná o pomoc vlastníkovi se zákonnou povinností zalesňovat. Ale nezpochybnitelný je osvětový potenciál podobných činností.

Účastníci závodu mohou nad rámec běžného startovného podpořit svým příspěvkem činnost dalších organizací. Kromě výše uvedené obnovy lesa prostřednictvím podniku Lesy města Písku bylo možné přispět na provoz a programy Záchranné stanice živočichů Makov.

Závěrem každého závodu je vyhlášení vítězů. Pohledem šetrnosti je možné ocenit minimalistické dřevěné trofeje namísto honosných pohárů a také menší množství zbytečných reklamních danajských darů. Je mi jasné, že bez sponzorů se podobné akce dělat nedají a vyvážit potřebnou finanční podporu neobtěžující mírou komerčních sdělení je úkol mnohdy složitý.

Závěrem snad zbývá jen říci: jen houšť a větší kapky. Pivoň určitě minimálně v regionálním měřítku ukázal směr a já věřím, že může být inspirací pro podobné akce i mimo sportovní branži.